Blog

Psaní je jednou z nedílných složek naší prezentace.
Témata se různí, chuť podělit se nikoliv.

Pur Félisité

čtvrtek 31. prosince, 2015
Závěr roku se ve mně tluče různými emocemi. Povedlo se dokončit a vydat naše baladické modré album a odjet k němu sadu koncertů. Posluchači a kritici nahrávku přijali různě, Magua opustil Heiden, V. se s námi pomalu sžívá. Zemřel Lemmy a svět tak přišel o nejtvrdší a nejopravdovější rokenrol.

Když se zamyslím, přijde mi, že nejdůležitější ze všeho ale stejně je, že jsme zdraví a můžem se na sebe spolehnout. Přesně totéž bychom rádi popřáli Vám přátelé. Buďte zdraví a mějte po ruce lidi, který vás nenechají vykoupat ve sračkách. Za Heiden velký dík za to, že jste nás podporovali v roce 2015 a naviděnou v tom šestnáctém.

Kde je vůle, tam je cesta.

Zase někdy, někde?

sobota 12. prosince, 2015
„Chtěli jste udělat album, které jen tak někdo nepochopí? Spoustu lidí jste svoji novou nahrávkou vyděsili. Kam se poděl metal?“, rád odpovídám na otázky k nové desce, i když ne vždy je z nich cítit porozumění. Je týden po posledním koncertu a když se ohlédnu zpátky za třemi víkendy, je mi dobře.

Ten poslední se bohužel neobešel bez drobných porodních bolestí. Z různých důvodů odřekli svoji účast v Banskej Bystrici Flash The Readies i Painting Memories a tak jsme na slovenskou zastávku zůstali skoro sami. Naštěstí kluci z Our Stories pohotově kývli na nabídku koncert odehrát a přátelé v Banskej Bystrici tak byli svědkem hudebně plnohodnotného večera. Večera, který se v mém soukromém žebříčku tluče o celkové druhé místo s Ostravou. Příjemné popovídání na vodácké chatě a nepříjemně lihová slivovice coby společník jsou věci, které si určitě budeme pamatovat.

Vzpomínat nepochybně budeme i na oběd v Třinci, kde jsme museli obsluze připomínat bandu bláznů na papírkách. Minimálně. Krátkou návštěvu ostravského nákupního centra, opentlenou motlitbami za aparát v autě na parkovišti a potom dům. Vlastně Barrák a ne jen tak ledajaký. Barrák ve kterém nefunguje výtah. Pohoda. Přesně do chvíle než vám dojde, že vše co je v dodávce musíte odnést nahoru v rukách. No, co vám budu povídat, užili jsme si to my i všechny ostatní kapely. Užili jste si to i vy přátelé a bylo super to vidět. Když Tomáš komentoval přídavek Flash the Readies slovy „Tohle se nám ještě nestalo.“, bylo mi jasné, že jsou to zážitky, které si schovám. Bylo to vlastně jasné už mnohem, mnohem dřív.

Takže naviděnou a zase někdy, někde? Určitě.

 fotoalbum 1   fotoalbum 2

Přejeme ti hodně štěstí

úterý 1. prosince, 2015
To zpropadený počasí si dělá co chce. Druhý herní víkend je tady a únava z výživných pracovních zkušeností vybírá svoji daň. Nákupy jsou dneska na mně. Eura, sýrový a slaninový rohlíky, energiťáky, vodu. Evču nabíráme na Zvonařce, spěchá z práce. Jedem hrát.

Klub U Očka byl vlastně přesně takovej, jakej jsme si ho pamatovali. Hromada krámů, která nám v něm dělala společnost, nám tentokrát přišla o mnoho větší. Z pozice provozovatele rockovýho klubu to tentokrát měli očkovci mnohem víc na párku, vzpomínkám na minule se vyhnout nedalo a přišlo nám to trochu škoda. Na druhou stranu, ne že by slovenský večer neměl svý highlighty, jen to tentokrát prostě bylo víc v lidech. Rádi jsme se potkali s milýma klukama z OUR STORIES, rádi jsme se smáli a hráli naše skladby. Domů bylo tentokrát blízko a tak jsem si po nějaké hodině v Brně připadal trochu podvedenej. Noční road trip se nekonal.

Budíme se do slunečnýho dne s pitomou úvahou, jaký že to křtění vlastně bude? Máme tu naši modrou fakt rádi, tím víc, čím těžší to má. Outsiderství se v nás nejspíš nezapře. Ale bude to Brno vlastně pro někoho zajímavý? Bylo a upřímně nás to zahřálo na duši. Překvapivý, energický, uvolněný a hlučný. Jsme za vás rádi brňáci.

Dej na sebe pozor, ty jedna modrá.

 fotoreport  fotoalbum

První sníh a snění

pondělí 23. listopadu, 2015
Páteční odpoledne svorně nenasvědčovalo hned dvěma věcem. Zaprvé, že bude třeba si sebou vzít poněkud fortelnější oblečení než podzimní bundu a tenisky. Zadruhé, že se nám do jedné dodávky a osobáku podaří vměstnat naprosto nekontrolovatelnou hromadu věcí. Oboje byl omyl.

Už během cesty do Prahy se ukázalo, že stran počasí je třeba počítat s lecčím. Déšť a tma nás doprovodily do strahovské sedmičky, v ní nás přivítala milá provozní Monika a začly přípravy a vystoupení. Zvuk obou setů našich přátel Painting Memories a Rest in Haste byl navzdory malému prostoru opravdu dobrý a tak i pro nás představoval pražský koncertní start zážitek z kategorie povedených. Děkujem všem, co dorazili a Rosťovi za bezvadné fotky. Ve dvě ráno usínáme v penzionu mezi Prahou a Libercem. Druhý den bude náročný.

Být v Liberci a nebýt na Ještědu? Nesmysl. Po klikaté silnici a parkování za kilo už šlapeme na 1012 metrů vysoký kopeček. Sněží a má to obrovský kouzlo. Svý kouzlo měl i liberecký Azyl, punk crustový prostor představoval zázemí pro několik dalších hodin. Oproti Praze máme víc času na přípravy a tak druhý koncert vnímáme ještě pozitivněji. Je příjemné vidět jak si sestava sedá. Hraní s V. je čím dál bezproblémovější, zvuk opět prima, kluci z Erath taky - na pódiu i mimo něj. Těšte se v Brně. Celý maraton pro nás končí v pět ráno v Brně. Jsme unavení, ale je super, že jsme to zvládli.

Pokud ještě váháte, nedělejte to.

 fotoalbum

Nesnáším konce

úterý 17. listopadu, 2015
Už dvě hodiny sedím nad klávesnicí a marně přemýšlím nad tím, jak vměstnat 5 let společnýho žití do dvou, třech mizernejch odstavců. Nejde mi to a je to tak asi správně. Kdyby to šlo, byla by to nejspíš známka toho, že jsem si těch 5 let něco namlouval, něco jsem hrál. Přijde mi dobrý vědět, že jsem nic nehrál.

Tenhle sloupek není ani tak pro lidi, kterým jeho prostřednictvím podáváme zprávu, ale hlavně pro tebe. Pamatuješ nás v nejhorším i nejlepším období, stejně tak my tebe. Nahráli jsme spolu 3 desky, na kterých je vůbec nejlepší fakt, že jsou naše a že si je ani jeden z nás nedokáže představit jiný. Odehráli jsme mrtě koncertů všude možně, proseděli, prosmáli se a propili hodin, co se do nás vešlo (banda bláznů nám za to dokonce dala sošku a nějaký rámečky). Dneska jedna z těch fází končí, ta druhá pokračuje dál.

Ty písmena zněj tak vzdáleně, že jsem si vlastně ani neuvědomil jejich dopad. Počítám, že to na nás všechny teprve dolehne. Vždycky je ale lepší se rozejít jako kámoši, než v sobě živit odstup a argumenty. Chci ti poděkovat za všechno, co jsi pro Heiden obětoval. Za pět let práce, ve který jsi nechal svůj otisk, za všechen ten čas, dřinu a víru ve společnou věc. Není to vůbec málo, z hlavy nám to nikdo nedostane a bylo prima to prožít s tebou.

Děkujem Maguo, přejem ti hodně štěstí v čemkoli, co tě bude bavit!

Jsou to vzpomínky, který nezmizí

pondělí 14. září, 2015
Tu neděli vstáváme brzo. Objímám svůj hrnek s kafem a říkám si, že dobrovolně pustit do svýho bytu partičku lidí s kamerou a světly určitě musí být jistá forma sebemrskačství. Oblíkám tričko, který je mi evidentně velký a odmítám se učesat. Připadám si jako mučedník, revoltuju. Asi proti budíku, který na mě civí šestkou a nějakýma minutama. Už jsou tady. Jdu otevřít s panákem whiskey, kterým jsme ten den říkali prostě čaj.

Když se poprvé pustíte do natáčení videoklipu, netušíte, co všechno vás čeká. Kolik je se vším děsnýho s*aní ani jak nadšený vlastně budete z faktu, že jste si z útulný 1+1 v mžiku nechali vyrobit bordel+0. V 7 ráno zazvonili Aleš s Nikčou, Michal s Maguou a Gabčou, Tomáš, ještě jeden Tomáš a já si říkal, že tohle už nikdy ne. Když jsme se v deset večer, utahaní, rozcházeli spát, byl jsem ohromně vděčnej a šokovanej úsilím, který jsme všichni tomu videu věnovali.

Aleš stříhá obraz a my koncem zaří dokončíme zvuk. Výsledkem bude náš první videoklip, kterej ať už dopadne jakkoli, obsahuje tolik super vzpomínek, že ho nejde nemít rád.

Díky lidi.

 fotoalbum

Máme nahráno, mrkněte se na obal

neděle 2. srpna, 2015
Deset červencových dní v krytu, kdy člověk neřešil nic jiného než bicí, baskytaru, kytaru, klávesy a zpěv. Pro některé z vás by to jistě byla noční můra, pro nás jedny z nejdůležitějších a nejhezčích chvil za uplynulé dva roky. Hlavní nahrávací blok nové desky je za námi, její obal před vámi.

Odvezli jsme si surový mix nahrávky, kterou se odvažujeme klasifikovat jako výpravně-rockovou a baladickou, s maximálním důrazem na přirozené vyznění všech nástrojů. Nečekejte moderní metal, growl nebo natlakované bicí. Čekejte 7 tmářských příběhů, sedm vstupenek do míst, kam sami chodíme nejraději.

Jestli vyjde i #modrealbum na vinylu, zatím nevíme. Co ale víme stoprocentně je, že vyjde 1. listopadu v limitované digipackové edici prostřednictvím Epidemie Records a zhruba o měsíc později také v digitální podobě, prostřednictvím našeho bandcamp profilu. Prohlédněte si obal od Luďka Řezáče, budeme rádi, když nám na něj napíšete svůj názor nebo ho ukážete svým přátelům. Nafotili jsme taky něco obrázků ze studia, nabízíme tedy i je.

Čeká nás ještě hodně práce, přejte nám štěstí.

 obal  fotoalbum

Za 9 dní vám sejdem z očí

středa 8. července, 2015
Je začátek července, neodkladně a bez debat. Pokaždé, když vylezu ven z bytu dostanu od vedra facku a pokaždé, když se tam vrátím bych si ji nejraději sám dal. Nedá se spát, chodit, sedět, ležet ani jíst svíčková. Ještěže se dají poslouchat desky, radiovým stanicím navzdory i ty smutné.

Jak víte, píšem tu svoji, modrou. Bude na ní sedm skladeb o kterých se momentálně snažíme co nejvíc dozvědět. Studiové demo je za námi a vlastní nahrávání před námi. Zbývá nám 9 dnů.

Chtěli bychom vám o ní i něco říct, ale když jsme se po jedné zkoušce snažili nové skladby nějak zařadit, nenapadlo nás vlastně nic. Nechejme tedy tuto otázku otevřenou. Překvapení to nejspíš bude. Pro všechny. Děláme ji s člověkem, který má vkusem k naší hudbě blízko a na místě, kam nedosáhnou tropy, signál ani fusekle v sandálech.

Pod zemí.

Oáza jiné hudby v Boudě

úterý 23. června, 2015
Věta: „Lépe se sem tam odřezat od civilizace, než se jedenkrát nechat odřezávat z větve.“, výmluvný podtitul malého šumavského festiválku, poslouží coby úvodník k tomu, co se před pár dny dělo v Čermné lépe, než bychom sami čekali.

Hudbu jsme vždy chápali jako určitou formu svobody, oproštění se od všedních strastí. Je-li něco, co nám vždy nalije novou krev do žil, pak jsou to určitě zážitky, při kterých z lidí okolo cítíme stejné nadšení pro věc, jaké nosíme sami v sobě. To je hybnou silou všeho a zároveň univerzálním argumentem vůči čemukoli zvenčí. Bouda byla právě takovým zážitkem a je na místě za tuto vzpruhu Berrymu a celé MMF2015 crew poděkovat.

Jsme moc rádi, že jsme u toho mohli být s vámi. Děkujeme!

 fotoalbum  video  report

V roce 15 to bude jinak

neděle 8. února, 2015
Toho gainu potřebujem míň. Mellotron by tomu slušel. Zkusme to zaseknout. Tady uděláme díru pro zpěv.

Tyhle a nespočet dalších frází se nám teď honí hlavou nejčastěji. Věci znalí určitě vědí o čem je řeč. Píšem novou desku a hotová by měla být letos. Z počátku to tak nevypadalo, ale čím hlouběji do skladeb i zvuků zabředáváme, tím jasnější je fakt, že bychom novou nahrávku chtěli jinou.

Vzhledem k tomu, jaké desky máme za sebou, to asi není tolik překvapivé. Určitě se najde spousta z vás, kteří zastávají názor, že každé naše album je nějak jiné a v podstatě máte pravdu. Zkoušíme se soustředit na celek, zkoušíme nové hračky a jsme sami zvědaví, co z toho vlastně vzejde.

Co myslíte?

 video

Biografie

Ve víru poznání

Začlo to jako podzemní pagan blackmetalový projekt dvou lidí, Kverda a Toma (aka Varnaga), někdy na podzim roku 2003. Jedno samovydané demo a dvě projektové desky s přírodní tématikou ten čas vystihují víc než dobře – naivní i „pravé“ časy.

Roky 2006 – 2007 prošly kolem Heiden ve znamení experimentů, přidal se Einsk na post bubeníka, později i Kalanis na baskytaru, vznikla první „opravdová“ deska „Era 2“ znamenající odklon od pohansky laděné muziky a split CD „Trollech vs Heiden“, který nastavený vývoj dokládal.

Z porcelánových prstů kape hudba

O dva roky později již bylo více než evidentní, že cesta za stále temnějším vyzněním nekončí. Baskytaru obsadil dalias qelhma a vyšel „Obsidian“, studená a depresivní nahrávka čerpající z black metalu víc než kdykoli předtím.

Bolest je host, který se neptá

Mluvit o letech 2009 – 2011 jinak než jako o „bolestivých“ asi ani nejde, dalias qelhma odešel, Kverd si ošklivě zranil ruku a nebylo ani trochu jasné, jestli budou Heiden moci pokračovat. Nakonec mohli, s obměněnou sestavou (na baskytaru přišel Magua) a deskou „Dolores“, obohacenou o naturálnější zvuk i post metalové vlivy, která se stala laureátem ceny Anděl 2011 i albem roku v tvrděrockové anketě Břitva 2011. Po vydání „Dolores“ Heiden odehráli několik vystoupení souhrně pojmenovaných „Živý podzim“ a zavřela se nad nimi voda.

Na labutích křídlech

Rok se smutnou koncovkou třináct byl pro Heiden ve znamení nové nahrávky i několika změn. A kdybys už nebyla, vymyslím si tě vyšla 30. listopadu na limitovaném digipack CD pod křídly Epidemie.cz, čímž Heiden (po šesti letech u NAGA productions) začali novou etapu své hudební kariéry. Vyšla ale také na vinylu, realizovaném samotnou kapelou ve spolupráci s kolektivem Naše desky. Náladově prosvětlenější sbírka šesti skladeb sklidila nadšené reakce u fanoušků i odborné kritiky. Úspěšná byla i série koncertů Akunvst. Živě, které kapela absolvovala na sklonku roku 2013. Nahrávka byla nominována na žánrové ceny Anděl 2013 a stala se Albem roku v rockové anketě Břitva 2013.

Diskografie
  • 2015 – Na svůj příběh jsme sami
    CD Epidemie Records
  • 2013 – A kdybys už nebyla vymyslím si tě
    CD Epidemie Records, LP Heiden & Naše desky
    laureát ceny Břitva 2013 v kat. „Album roku“
  • 2011 – Dolores
    CD Naga productions
    laureát cen Anděl 2011 a v kat. „Hard 'n' Heavy“ a
    Břitva 2011 v kat. „Album roku“
  • 2009 – Obsidian
    CD Naga productions
  • 2007 – Trollech vs Heiden
    CD Naga productions
  • 2007 – Era 2
    CD Blood Fire Death productions

Kontakt

Jsme Heiden a hrajeme náladovou, kytarovou hudbu.
Různí lidé ji nazývají různými jmény. Zvykli jsme si.

Nebojte se na nás obrátit s dotazem nebo prosbou, odpovíme rychle a vstřícně. Zakládáme si na tom, že s lidmi jednáme způsobem, který by v komunikaci vyhovoval nám samotným.

info(at)heidenhorde.com

Dohodněme se na vystoupení Heiden:

booking(at)heidenhorde.com