Nahrávka, která je přímým pokračováním předchozí kapitoly, ale zároveň jejím temným prohloubením. Hudba HEIDEN se znovu valí krajinou Bílých Karpat — ne jako kulisa, ale jako vnitřní prostor, v němž se paměť, vina a strach slévají do jediného proudu. Devět skladeb Cmy vyrůstá z ticha a popela, z obrazů horských vesnic, kde se zastavil čas, a z lidských příběhů, v nichž hranice nezačínaly v krajině, ale uvnitř lidí. Čisté, hypnotické riffy a naléhavý vokál vytvářejí pocit neodvratné tísně — jako noční úprk krajinou, která už neposkytuje úkryt. Cma je nejtemnější nahrávkou v historii HEIDEN. A zároveň jednou z nejupřímnějších.